Reference

Asi to ze života znáte stejně jako já. Každý den plná poštovní schránka reklam, různého druhu. Jak s tím naložit? Určitě máte každý svůj vlastní osvědčený recept. V mém případě je to tak, že při rychlém a povrchním pohledu, hledám něco co opravdu zaujme. V konečné fázi opravdu možná ušetříte, pochutnáte, vybavíte, nebo se i napálíte. Já Vám ve svém příspěvku, ve kterém ve své podstatě jde taky o to, dát vám informace, podobné těm reklamním jen s tím rozdílem, že píši o životě a s ním spojeném zdravím. Pro někoho je "šokem", když ráno zaspí do práce, nebo si dá po ránu studenou sprchu. Já tento podobný stav, zažil u lékaře na urologii. Verdikt krátký a rychlý: "Máte zhoubný nádor na ledvině!" Kdo takový rezultát osobně nezažije, jen těžko pochopí, co všechno se vám v danou chvíli honí hlavou! Já si v tu chvíli představoval něčí ruku, která mně drží a dává naději, že vše bude zase dobré - uzdravené! A já tu "pomocnou, uzdravující ruku" opravdu našel. Základem vašeho možného uzdravení, je podpora vaší rodiny, a v mém případě dál práce paní Hanky. Sami určitě víte, jak těžké je v dnešní době , orientovat se v případě úspěšné léčby, a to ne jen rukou našich doktorů. Důvěra v někoho a v něco se získává ne příliš snadno. Já měl tu výhodu, že jsem byl účastníkem její (paní Hanky) vernisáže obrazů v Uherském Ostrohu. Je to její velký, oku ladící koníček. Návštěvníky této akce byli z velké části lidé, kteří ji navštěvují se svými zdravotními problémy. Díky nim jsem stál u "pramene" informací o její práci. Mé rozhodnutí, svěřit se na půl do její a doktorské péče, tam dostalo konkrétní rysy. Ale den mé operace se rychle blížil. Bylo mi sděleno, že nádor je bohužel na ledvině v tak špatném místě, že se musí odebrat celá. Paní Hanku jsem před operací navštěvoval v cyklu, která mi sama navrhovala. Dávala mi naději, že její prací jde rakovinné bujení zastavit. Ona byla přesvědčená a já ji věřil! A výsledek? Týden po operaci jsem byl propuštěn do domácí péče s tím, ať se za další týden zastavím pro výsledek histologie. A pak jsem viděl v ambulanci mého operujícího doktora rozpačitě i nechápavě, ale přesto s úsměvem na tváři "civět" na závěry histologie. V tu chvíli jsem na sobě pocítil teplo, štěstí a předzvěst správného kroku, tedy důvěry člověku, kterému jsem se před operací svěřil. Ale ještě konkrétněji. Bylo mi řečeno, že zhoubný nádor byl, řečeno česky, ne latinsky - katapultován!!! Zůstala jen malá část nádoru, která byla zhoubná. Ještě v překladu (laicky) - vypařil se! Co dodat??? Proto není potřeba, další léčby (chemoterapie atd.) Kontrola za půl roku. Nyní po čtyřech týdnech po operaci (mezi tím jsem chodil ještě k paní Hance na pooperační rehabilitace) se cítím naprosto fit. A to bez jakékoliv nadsázky. Vrátil jsem se v plné síle k mému celoživotnímu koníčku - jízdě na kole, kterému se stále věnuji, sice s ohledem ke svému věku (67) i závodně. Říká se , že na špatné věci a zkušenosti, by měl člověk co nejrychleji zapomenout. Naopak ty "světlé", ať jsou inspirací a návodem k tomu, co Vás může v životě neočekávaně potkat. Nechávám jen a jen na Vás, jak s mými informacemi u sebe naložíte! Na mém těle zůstaly viditelné jizvy po operaci! Ty neviditelné, lásky a velkých díků dlužné, pak v mém srdci! Petr